|
| |
|
|
Symbolika v Michelangelově díle Poslední soud
LAZÁRKOVÁ, Simona
Bakalářská práce s názvem "Symbolika v Michelangelově díle Poslední soud" je zpracována jako teoreticko-praktická práce. Teoretická část vychází z popisu Michelangelova nejvýznamnějšího díla a hlouběji se zabývá analýzou jednotlivých částí fresky a interpretací Dantovy Božské komedie. Praktická část práce je autorskou realizací ilustrací k textu Danteho Božské komedie a čerpá z inspiračních zdrojů autorské tvorby zahraničních a českých umělců. Výsledným výtvarným artefaktem je soubor skicového materiálu a 6 finálních ilustrací, zpracovaných za pomocí kresebně-grafické techniky lavírované kresby tuší. Práce je obohacena obrazovou přílohou s jednotlivými detaily výjevů díla Poslední soud od Michelangela Buonarroti a díly umělců, kteří ilustrovali Božskou Komedii od Dante Alighieriho.
|
|
|
The Organs of Perception and Expression in Samuel Beckett's Dramatic Works
Parin, Giulia ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na tři divadelní hry, jejichž autorem je Samuel Beckett: Hru, Ne já a Footfalls. Ústředním tématem těchto děl je tělesnost a toto téma je rovněž spojnicí se známým a významným předmětem studia a zdrojem inspirace tohoto dramatika, s Božskou komedíí Dante Alighieriho. Vliv Dantových popisů těla, zvláště v kantice Peklo, jsou patrné v Beckettových dílech kvůli způsobu, kterým zachází s částmi těla smyslového vnímání a vyjadřování jak v textové, tak v divadelní rovině. V těchto třech hrách jsou středem narativu textu činnosti úst, očí, uší (a méně významněji nosu), zatímco smyslové aspekty odvozené z jejich přítomnosti na jevišti určují druh probíhající komunikace mezi herci a diváky. Autor vytváří metadivadelní jazyk vyrůstající z nestálosti a pochybnosti inscenováním znehybnělých, sevřených a sotva viditelných postav, které se snaží najít smysl svých existenciálních i fyzických situací. Po úvodní kapitole, se kapitola druhá zaměřuje na jazykovou rovinu části Danteho Pekla a tematizaci tělesnosti, rovněž uvádí spojitosti mezi tímto básnickým dílem a Becketovými dramaty. Třetí kapitola porovnává postavy a nezřejmý příběh Hry s postavami a atmosférou popisovanou Dantem v kruhu Hříchu nestřídmosti. Čtvrtá kapitola umožňuje čtení hry Ne já v kontextu dvou epizod...
|
|
|
Dantovo Peklo jako ArcGIS StoryMap
Münzberger, Josef
StoryMap vznikla za účelem rekonstrukce polohy a struktury Dantova Inferna. Jednotlivé komponenty (mapy a 3D model) byly sestaveny na základě analýzy Komedie a raných studií věnovaných mapování Pekla (A. Manetti, G. Galilei). Doplněny o vybrané verše a doprovodný text seznamují v rámci StoryMap uživatele s problematikou určení lokace, tvaru a členění Pekla. Literární dílo z počátku 14. století tak za pomoci moderních technologií znovuožívá v interaktivní podobě a lze na něj nahlížet z netradiční perspektivy.
|
|
| |
|
|
The Organs of Perception and Expression in Samuel Beckett's Dramatic Works
Parin, Giulia ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na tři divadelní hry, jejichž autorem je Samuel Beckett: Hru, Ne já a Footfalls. Ústředním tématem těchto děl je tělesnost a toto téma je rovněž spojnicí se známým a významným předmětem studia a zdrojem inspirace tohoto dramatika, s Božskou komedíí Dante Alighieriho. Vliv Dantových popisů těla, zvláště v kantice Peklo, jsou patrné v Beckettových dílech kvůli způsobu, kterým zachází s částmi těla smyslového vnímání a vyjadřování jak v textové, tak v divadelní rovině. V těchto třech hrách jsou středem narativu textu činnosti úst, očí, uší (a méně významněji nosu), zatímco smyslové aspekty odvozené z jejich přítomnosti na jevišti určují druh probíhající komunikace mezi herci a diváky. Autor vytváří metadivadelní jazyk vyrůstající z nestálosti a pochybnosti inscenováním znehybnělých, sevřených a sotva viditelných postav, které se snaží najít smysl svých existenciálních i fyzických situací. Po úvodní kapitole, se kapitola druhá zaměřuje na jazykovou rovinu části Danteho Pekla a tematizaci tělesnosti, rovněž uvádí spojitosti mezi tímto básnickým dílem a Becketovými dramaty. Třetí kapitola porovnává postavy a nezřejmý příběh Hry s postavami a atmosférou popisovanou Dantem v kruhu Hříchu nestřídmosti. Čtvrtá kapitola umožňuje čtení hry Ne já v kontextu dvou epizod...
|
|
|
ZAHRADNÍČKOVA REVIZE BABLEROVA PŘEKLADU BOŽSKÉ KOMEDIE
Holický, Ondřej ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Flemrová, Alice (oponent)
Práce obsahuje stylistickou analýzu italského originálu Božské komedie, jejího překladu od O. F. Bablera a revize, kterou provedl J. Zahradníček. Práci předchází stručný úvod do tématu spolupráce Babler-Zahradníček a její důsledky. Při vypracování je užívána metoda analýzy stylu vycházející z literární kritiky. Stylistické kategorie, na které se práce zaměřuje, jsou: slovník, věta a prozodie (metrum, rytmická řešení, eufonie). Výsledkem provedeného literárního výzkumu jsou specifika stylu všech třech autorů, které charakterizují podobu jejich textů. V práci se poukazuje na to, na co se nejvíce zaměřil J. Zahradníček při úpravě Bablerova překladu.
|
|
|
Dante Alighieri: Božská komedie
MIHALÍKOVÁ, Petra
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou, které spolu tematicky korespondují. Cílem této bakalářské práce je zpracovat život a dílo Dante Alighieriho. Udělat rozbor literárního díla- Božské komedie. Teoretická část se zabývá historií a osobností spisovatele v kontextu jeho doby a rešerší jeho stěžejního díla. Praktická část se věnuje knižní tvorbě a ilustracím k Božské komedii.
|
host ::
RSS.